Rest in peace

Po ulici jde klidně ruce v kapsách a v uších sluchátka, lidi co jsou kolem slyší ten hluk ze sluchátek. Její dlouhé růžový vlasy jí vlají krásně ve větru a táhne je za sebou jako svatební závoj. Kdo by jen řekl že takhle na pohled roztomilá dívenka je jedna z nejlepších policistek. Má zrovna volno a tak je v civilu a má v plánu navštívit svého bratra. Šťastně se usmívá jak sluníčko a dojde do jednoho baru kde zahlédne Asaie.

„bráško!“ se hned k němu rozeběhne sundá si sluchátka a skočí mu kolem krku. Asai ani nestačí zareagovat. Návštěvu své mladší sestřičky vážně nečekal a jen jí obejme. „ahoj Kono co ty tu?..nemáš službu?..“ koukne na ní a pohladí jí jemně po její dlouhých vlasech.

„ne nemám dneska mám volno hošánku takže čekej že tu budu nakvartírovaná dneska celý den..“

Usměje se mile a dá si ruce za záda. Asai jen povzdychne tiše. „promiň ale dneska to opravdu nejde...“ koukne na ní..otočí jí ke dveřím a tlačí jí pryč „ dneska sem přijde jedna moc hezká holka tak nechci abys mi to zkazila..“ jen zamrká se vymaní hned jeho tlačení a koukne na brášku. „nepovídej ty máš rande tak tu holku musím vidět..“ mile se usměje a hodí si pramínek vlasů za ucho „a neboj se já ti to nepokazím jak se ta holčina jmenuje?..“ zvědavě. Se trochu zarazí a povzdychne „tak to bohužel nevím, ale doufám že přijde...“ popřemýšlí „ mám nápad...vypadní!!“ jí zase chce vyhodit z baru. Asai moc dobře ví jaká Kona dokáže být, vždy jen ho dokázala ztrapnit před holkou, ale ona sama chce jen pro bratra tu nejlepší holku na světě. „ne bráškooooo...“ zakňourá „já slibuji že nic neudělám jen si s ní chci popovídat...“ usměje se a jde k baru „ v kolik že příjde?...“ Asai už začne docela pěnit „ Kono! Běž prosím ta holka je opravdu nezká a nechci si to zkazit kvůli tobě a má přijít v osm..“ povzdychne a koukne na hodiny..zbývájí jen 3 hodiny. „doufám že příjde“ pomyslí si...si přestane sestřičky všímat, a ta hned začne pobíhat po baru a uklízí ho a připravuje.

Kerry stojí před zrcadlem a přemýšlí zda jít nebo ne „byl opravdu moc hezký..“ pomyslí si a vzpomene si na jeho krásnou tvář a lehce se začervená. Rozhodne se jde tam, jen si musí vybrat nějaký hezký oblečení a jde prolézt šatník. Začne tam hrabat a přemýšlí co si vzít a vyhrabe si tmavě fialové šaty s kamínkama v dekoltu. Prohlédne si a pousměje se, ty si vybere a hned se do nich oblékne. Jde do koupelny kde se upraví a nalíčí hezky chce se mu líbit. Koukne na hodiny a když je půl osmé tak už vyrazí do toho baru je docela natěšená.

Najde ten bar a koukne na to, se zhluboka nadechne a vejde tam. Když je vevnitř tak se rozhlédne kolem sebe zahlédne u baru Asaie a jde pomalu k němu. „ dobrý den tak jsem tedy přišla“ tiše a koukne na něj. Asai se hned mile usměje a gentlemansky jí políbí ruku. „vítejte v mém podniku“ koukne na ní a pousměje se když vidí jak se krásně začervená „ jsem moc rád že jste přišla..mohu znát vaše ctěné jméno?..“

„já..jemnuji se Kerry..“

tiše mu odpoví a dívá se na něj. Kus dál je Kona která tak jen klidně uklízí když ale uvidí že u jejího brášky stojí nějaký dívka tak vyrazí a jde k ním. „ahoj já jsem Kona!“ mile se usměje ale hned se zarazí když se k ní Kerry otočí a uvidí její obličej. Hned jí zvedne usměv...moc dobře tenhle obličej viděla..moc dobře si ho pamatuje. Kdysi před 5 lety se řešil případ divné rodiny. Rodiče záhadně zmizeli. Jejich nejstarší syn taktéž zmizel ale po x letech se objevil, ale s neustále zakrytým okem a před 5 lety zmizela jejich dcera a vypadala přesně jako tahle, je to tam zmizelá?..a kde byla..jak dlouho to je co je zpátky? Takový myšlenky se hodí Kona v hlavě a sleduje Kerry.

„jo tohle je moje sestra Kona...Kono..tohle je Kerry...“ je klidně představí a jen Kerry se mile usměje a seznámí se s ní. „moc mě těší...“ klidně řekne

Kona z ní nemá ani trochu dobrý pocit a pořád jí jen sleduje..celou tu dobu je sladuje jak se baví, něco se jí na ní nelíbí a vůbec nedokáže přijít na to co. Když je už pozdě tak se zvedne a jde pryč..jen se rozloučí z bratrem. Kerry koukne za ní jak odchází a koukne na Asaie. „máš docela zvláštní sestru....“

„jo to ano..“ se klidně napije „ ale dneska dala pokoj což jsem ráds..“ koukne na ní a pousměje se „ bál jsem se že nám zkazí večer...“ natáhne k ní ruku a jemně jí pohladí po tváři. Ta se mu dívá do očí a pousměje se. „měla bych jít domů...“

„doprovodím tě...“ hned se nabídne „jdem?..“ nabídne jí rámě a když se ho chytne jde s ní ven a mile si s ní povídá...dojde s ní k jejímu domku a zastaví se. „ uvidíme se zase někdy jindy?...“

Kerry jemně kývne a dívá se na něj „ ano a ráda...zítra se můžeme zase sejít v tom baru ve stejnou dobu...“ pousměje se a dívá se na něj

Asai se spokojeně usměje nakloní se k ní a jemně jí políbí na rty. „ budu se na tebe těšit Kerry...“ se otočí a jde pomalu pryč.

Se začervená a kouká za ním...si prstem přejede po rtech a jemně se usměje..zaleze pomalu dovnitř do baráčku.