Rest in peace

Kerry stojí u okna a myslí na ten večer s Asaiem a s jemným úsměvem sleduje lidi kolem co procházejí kolem jejího baráku. Konečně našla štěstí...konečně našla smysl života...nechce se tohohle života vzdát v žádným případě. Ale vůbec netuší že za ní někdo stojí. Kluk s fialovýma vlasy jako má ona sama a sleduje jí jedním okem. Druhé pravé oko má schované pod páskou a klidně se na ní dívá...dívá se na ní jeho nafialovělí očkem.

„koukám že se ti tenhle svět líbí...“ jen klidně na ní promluví. Kerry se jen vyděsí a otočí se zahlédne ho a podle vzpomínek zjistí že je to její starší bratr. Nechce se prozradit a jen se na něj mile usměje. „nevím o čem to mluvíš bratře...vždy se mi líbil od narození tenhle svět..“

Bratr jí stále sleduje ani nepohne vrbou a jde k ní pomalu blíž. „hraješ to dobře...lidi co Kerry neznají...nepoznají ani že nejsi ona...“ chladně na ní pohlédne fialovým očkem. „jak se ti povedlo utéct?.“ klidně se jí optá a sleduje jí jak hned znejisti když vidí že její bratr o tom všem ví, ale jak to.

„co to povídáš Allane?..“ pokusí se usmát .. už má strach že jí odvedou zpátky do laboratoře a to nechce. Prostě nechce! „ já jsem přece tvoje sestra kdo jin...“

„ nejsi moje sestra!“ hned zvýší hlas ani jí nenechá domluvit, ale pak se na ní usměje. „ale neboj se...nikomu to neřeknu.. to bych i já sám bych se vrátil kam nechci...“ klidně řekne a zároveň si sundá svou pásku z pravého oka. Místo jeho fialového oka je mechanické červené který hned nažene strach Kerry a couvne od něj. Tohle vůbec ve vzpomínkách nemá.

„Kerry unesli proto aby z ní mohl udělat dokonalý klon se vším...a povedlo se jim to.. utekla jsi...zapojila ses do života ..a ani o tom nevědí..“ pousměje se a jde kolem ní si jí prohlédne celou. „ jsi celá Kerry...“ ta na něj pohlédne a pak se usměje

„děkuji...“ ušklíbne se zle a dívá se na Allana. „ ale proč tě nemám ve vzpomínkách s tímhle okem?.. o se s tebou?...“ zeptá se klidně.

Allan jen na ní chladně koukne. „ ve vzpomínkách máš .. že jsem zmizel...ale pak se vrátil, ale víc ne...“ klidně jí řekne a jde po pokoji .. a přejede prstem po nábytku. „dostal jsem se do organizace, který zkoumá a vyvíjí mecha ....“ pousměje se a koukne na svou sestřičku „ tak jsem se do toho ponořil že jsem začal experimentovat sám na sobě a jen někteří mé orgány pracuji jen na přístrojích...“ s klidem řekne a koukne na Kerry.

„takže mě nepráskneš mohu se na tebe spolehnout?...“

kývne Allan. „neboj se.. budu to držet v tajnosti....“

V internetové kavárně je zrovna málo lidí. Sedí tam jen dva mladí kluci a Kona hodně vzadu a hledá něco v počítači. Vedle sebe má kafé latté. Pomalu ho vezme a lehce se napije, před sebou monitor a tam je otevřená zpráva o Kerry. „stále pohřešovaná...“ potichu si řekne a lehce se zamračí. Myší si najede na odkaz na zprávu o jejím bratrovy a hned si to tam přečte.

„to je dovný..“ pro sebe si řekne a čte si to. Dočte se že Allan zmizel a po 8 letech se vrátil, ale najde tam i dokaz že Allan pracoval v nějakým výzkumáku a tam byl pak prohlášen za mrtvého, ještě před tím než se vrátil domů. „její rodina je vážně divná“ pomyslí si a čte si dál. Najede si na článek s ní, ale nemůže nic najít čeho by se mohla chytnout.

Otevřou se dveře a vejde tam tichým krokem Kerry okamžitě zahlédne Konu a jde pomalu k ní. Ta je zabraná do čtení a zkoumání tak nepostřehne že se k ní někdo blíží. K ní dojde a všimne si co si čte okamžitě se zamračí. „ahoj....“ chladně procedí mezi zuby a Kona hned zareaguje a hned shodí složku na lištu počítače a koukne na Kerry. „ahoj Kerry, ale nic zajímavého....“ pokusí se usmát a dívá se na ní dost jí znejistí ten pohled, kterým jí sleduje. „no..potřebuješ něco?...“ Kerry dlouho mlčí a sleduje její chladně zelenýma očima. „ ne nic....“ se najednou usměje mile. „čti si dál...“ se jen otočí a jde k jednomu počítači a začne tam něco psát. Kona na ní koukne a sleduje jí. Její chování je opravdu zvláštní..a hlavně viděla co si Kona čte to jí ještě víc znejistilo začíná mít z tý holky docela strach. Vypne počítač a radši se zvedne a jde pryč...ohlíží se ještě tam sedí nebo jestli nejde za ní...naštěstí vidí že stále Kerry sedí u počítače a trochu klidnější jde pryč. Vyjde z kavárny a oddychne si docela spokojeně a jde rychlím krokem domů, ikdyž má vždy po ruce revolver tak i tak z té holky má opravdu strach. Dojde ke svým dveřím od baráku..celou tu cestu se ohlíží a dívá se za sebe má pocit že jí někdo sleduje, ale nikoho nevidí to jí víc nahání strach, ale snaží se uklidnit a pomalu vloží klíček do zámku, ale netrefí se a sletí jí na zem jen co se ohne, tak v tu chvíli se v rychlosti blesku zabodne nůž do dveří přesně tam kde měla ona sama hlavu. Zděšeně na to koukne a hned se ohlédne odkuď to bylo ale nikoho nevidí. „kdo je tam?!“ hned křikne a vytáhne pistoli a míří s ní před sebe. Jí drží pevným stiskem a natáhne kohoutek. „ukaž se!“ kouká všude kolem sebe a pečlivě poslouchá. Zaslechne šum z jednoho křoví a hned tam vystřelí...hned tam pomalu jde a odhrne to..uvidí na trávě kapky krve a zamračí se a hned se kolem sebe rozhlédne „už určitě utekl...nebo spíš....utekla...“ pomyslí si a zamračí se schoví pistoli a jde ke dveřím. Vezme si ubrousek a vytrhne nůž z drveří. Odemkne a vejde dovnitř.